Snížení dopadu tepelného stresu u dojeného skotu

Globální oteplování a každoroční překonávání teplotních rekordů přivádí do popředí zájmu problematiku stresu z horka, a to nejen u lidí, ale také u dojeného skotu. Vysoké teploty mají negativní vliv na produkci, zdraví a plodnost krav a telat. V současné době je známo, že tepelný stres během pozdní březosti negativně ovlivňuje užitkovost a zdraví následujícího potomstva. Vědecký výzkum rovněž naznačuje, že účinky tepelného stresu lze pozorovat i o několik generací později.

Krávy mají rády chlad a nejlépe se jim daří při teplotách od -5 do 15 °C. Vzhledem k tomu, že se v Evropě stále častěji vyskytují extrémní povětrnostní podmínky, je v současnosti stres z horka u dojnic častým problémem. Problém je navíc umocněn skutečností, že se zvýšila průměrná dojivost, což rovněž zvyšuje produkci tepla v důsledku vyšší úrovně metabolismu. Vysoce produkční dojnice se tak musí potýkat s dvojí fyzickou zátěží. Stejně jako většina savců mají krávy velmi málo potních pórů a téměř vůbec se nepotí. Proto je pro krávy obtížnější zbavit se nadměrného tepla. Při vysokých teplotách mohou krávy termoregulaci provádět pouze dýcháním, minimalizací aktivity a vyzařováním tepla prostřednictvím svého těla.

Kdy dochází k tepelnému stresu?

Výzkumy ukazují, že krávy trpí stresem z horka rychleji, než se obecně předpokládá. Stres z horka je způsoben kombinací teploty a relativní vlhkosti vzduchu: THI index (Temperature Humidity Index).

Jak je znázorněno na obrázku, krávy mohou začít pociťovat tepelný stres, když THI překročí hodnotu 72, což vede k nepříznivým účinkům na plodnost. Jakmile THI se dostane nad 78, dojde k výraznému ovlivnění produkce mléka, což vede ke snížení užitkovosti. Když THI stoupne nad 82, situace se stává kritickou. U krav se začnou projevovat příznaky silného stresu, jako je zvýšené dýchání a snížený příjem krmiva. V tomto případě hrozí výrazné ztráty v produkci mléka a v extrémních případech k úmrtí.

Průměrná relativní vlhkost je v letních měsících X %. Při této relativní vlhkosti dochází k tepelnému stresu již při X °C.

Rozpoznání signálů tepelného stresu u dojnic

Kliknutím na ikony Hotspot icon.png níže se dozvíte více.

  • Kvalita a příjem krmiva

    ↑ Inkubace & vznik toxinů
    ↓ Chutnost
    ↓ Příjem sušiny
    ↑ Absorpce vody

    Spotřeba vody se zpočátku zvýší, ale se zhoršujícím se tepelným stresem mohou krávy přestat pít úplně.

  • Fyziologie

    ↑ Dýchání (>30/minutu)
    ↑ Slinění
    ↓ Aktivita bachoru (<10 kontrakcí/5 min)
    ↓ pH bachoru (bachorová acidóza)

    Kráva bude přijímat méně sušiny, což sníží funkci bachoru. V důsledku toho může dojít k překyselení.

  • Zdraví v oblasti reprodukce

    ↓ Plodnost

    Tepelný stres v létě může způsobit zhoršení plodnosti na podzim.

  • Mléčná žláza

    ↓ Produkce  mléka
    ↓ Obsah bílkovin a tuku v mléce
    ↑ Počet somatických buněk

    Přímým ukazatelem tepelného stresu je snížená produkce mléka. U vysokoprodukčních krav (50 kg mléka/den) může tepelný stres vést ke snížení denní produkce až o 6 kg mléka. Je také známo, že se snižuje hladina mléčného tuku a bílkovin (až o 16 %) a že tepelný stres zvyšuje riziko navýšeného počtu somatických buněk.

  • Paznehty

    ↓ Zdraví paznehtů

    Tepelný stres v létě může způsobit zhoršení stavu paznehtů na podzim.

Vliv tepelného stresu na produkci a welfaire zvířat

Zvýšené riziko infekce: imunitní odolnost se sníží v důsledku stresu a možného překyselení bachoru. Kombinace vysokých teplot a vlhkosti vytváří prostředí, ve kterém se může dařit patogenům. Tento zvýšený infekční tlak ve stáji může vést k vyššímu výskytu onemocnění.

Dlouhodobě nižší produkce mléka: stres z horka může způsobit snížení produkce mléka, které přesahuje bezprostřední období stresu. Výzkum naznačuje, že tepelný stres vede k odumírání většího počtu buněk ve tkáni vemene, což může přispívat k dlouhodobému poklesu dojivosti. Např. dojnice, které zažily mírný tepelný stres, produkovaly v následující laktaci o 6,3 kg mléka denně méně1. Navíc jalovice narozené kravám vystaveným tepelnému stresu vykazovaly během prvních tří laktací výrazné snížení produkce mléka, a to o 2,2 kg/den, 2,3 kg/den a 6,5 kg/den2.

Vliv na suchostojné krávy a telata: březí krávy a jejich nenarozená telata jsou obzvláště citlivé na tepelný stres. Telata narozená během horkého období nebo po něm vykazují nižší hmotnost a jsou náchylnější k nemocem. Tento stres v raném věku může mít dlouhodobé následky, které se projevují nižší produkcí mléka a kratší dobou života. Pro zmírnění těchto účinků je zásadní zajistit dobré větrání, větraný prostor pro suchostojné krávy, například pomocí ventilátorů, aby bylo zajištěno chladnější a příjemnější prostředí pro krávy i jejich vyvíjející se telata.

Zvládání tepelného stresu u dojeného skotu

Kromě dopadu na wellfaire dojeného skotu snižuje tepelný stres významně dojivost a kvalitu mléka, což vede k finančním ztrátám. Správná strategie pro snížení tepelného stresu by měla zahrnovat vhodné úpravy ustájení, zajištění stínu, přizpůsobení strategie výživy a zásahy specifické pro daný případ.

Kliknutím na jedno z témat se dozvíte více.

THI kalkulačka

Pomocí naší kalkulačky THI můžete snadno zjistit, zda vaše zvířata zažívají stres z horka, a dozvědět se, jaká opatření můžete přijmout, abyste jej snížili. Získejte okamžitá doporučení, aby vaše zvířata zůstala zdravá.

Citace: 

1. Tao, S., Monteiro, A. P. A., Thompson, I. M., Hayen, M. J., & Dahl, G. E. (2012). Effect of late-gestation maternal heat stress on growth and immune function of dairy calves. Journal of Dairy Science, 95(12), 7128–7136. https://doi.org/10.3168/jds.2012-5697  

2. Laporta, J., Ferreira, F. C., Ouellet, V., Dado-Senn, B., Almeida, A. K., De Vries, A., & Dahl, G. E. (2020). Late-gestation heat stress impairs daughter and granddaughter lifetime performance. Journal of Dairy Science, 103(8), 7555–7568. https://doi.org/10.3168/jds.2020-18154