Program efektivity produkce prasat
Program efektivity produkce podporuje zvířata v dosažení nejvyšší možné úrovně užitkovosti a efektivity krmení při zachování odpovídajícího zdravotního stavu.
Reprodukční užitkovost je nejlépe podporována kombinací správného řízení chovu a výživy, která je optimalizována a sestavena tak, aby splňovala požadavky různých reprodukčních fází.
Optimální výživa prasnic je pro produkci kvalitních selat zásadní, protože 50 % života prasat – během březosti a laktace – je přímo ovlivněno prasnicí. Proto se snažíme navrhovat specializovaná řešení založená na rozsáhlém výzkumu, jejichž cílem je poskytnout selatům lepší start do života.
Udržování správné energetické rovnováhy v různých fázích produkce zajišťuje optimální tělesnou kondici a užitkovost prasnice. Během březosti by skóre tělesné kondice nemělo být příliš vysoké, zatímco během laktace je třeba ztráty ve skóre kondice omezovat. To může pro chovatele představovat značnou výzvu, protože nutriční nároky jsou během laktace velmi vysoké, zatímco kapacita příjmu krmiva je často omezená.
Zlepšení genetiky mělo za následek mnohem větší velikost vrhu každé prasnice. Ve skutečnosti mají dnešní hyperproduktivní prasnice tak velké vrhy, že produkce mleziva a mléka nedostačuje požadavkům selat. Tato nerovnováha pak vážně ovlivňuje zdraví selat, protože právě počáteční krmení mlezivem nastartuje jejich imunitní systém. Optimální krmení prasnic a nutriční podpora selat, počínaje nejranějším stádiem, se silně projevuje na zdraví prasnice a poskytuje selatům dobrý start do života.
Vysoká teplota prostředí, často podpořená nadměrnou vlhkostí vzduchu, mívá až fatální dopady na reprodukci prasnic a kvalitu spermatu u kanců. Pokud jsou prasata vystavena vysokým teplotám, jejich tělo se nadměrně ohřívá. Prase však nemá možnost se zbavit tepla pocením a ani až čtyřnásobně vyšší frekvence dýchání mu nedokáže dostatečně pomoci, pokud nemá možnost ochladit povrch těla jinak. Prasnice, zejména pak kojící, proto musí snížit příjem krmiva až o 50 %. Klesá produkce mléka a díky tomu se snižuje přírůstek kojených selat o 20 % i více. Zároveň ztráta kondice se negativně projevuje i na vývoji folikulů a vajíček. Ohrožena je tedy také následná březost, počet i kvalita selat v následném vrhu. Prasnice vystavené tepelnému stresu mívají problémy se říjí, hůře se zapouštějí a mortalita embryí se v prvních dvou týdnech březosti zvyšuje až o 30 až 40 %. Mezi 14 až 90 dnem březosti jsou prasnice poměrně odolné, ale tepelný stres v posledních týdnech před porodem může zapříčinit vyšší počet mrtvě rozených selat.
Komplexní přístup k výživě, managementu a plodnosti je klíčem ke zvýšení užitkovosti prasnic.